Co je psychoterapie
V současné době se vedou spory o to, kdo se může nazývat psychoterapeutem a pro svou činnost používat označení psychoterapie. Zatímco jedna skupina odborníků považuje psychoterapii za metodu léčby duševních poruch, náležející výhradně do oblasti zdravotnictví, jiná skupina odborníků ji chápe v daleko širším smyslu – jako pomáhání psychologickými prostředky, které není vázáno na rezort zdravotnictví, ale uplatňuje se v celé škále odvětví (např. v práci poradenských či školních psychologů, v krizových centrech, při práci s drogově závislými atd.) a také při řešení nejrůznějších problémů, které zdaleka nemusejí dosahovat závažnosti duševního onemocnění (např. pomoc při řešení různých životních krizí, vztahových problémů, zpracování emočně náročných událostí apod.). I zcela zdraví lidé mohou psychoterapeutické služby využívat pro rozvoj osobnosti, překonávání vlastních limitů, dosažení hlubšího sebepoznání či nalezení většího klidu a rovnováhy ve svém životě.
Osobně se ztotožňuji s druhým, tedy širším vymezením psychoterapie, které vychází z pojetí Evropské asociace pro psychoterapii. Neposkytuji psychoterapii ve smyslu zdravotní péče.
Jaký přístup používám
Při své práci s klienty vycházím především z přístupu tzv. systemické terapie. Jedná se o psychoterapeutický směr, ve kterém terapeut není v roli experta, který posoudí, co klient dělá dobře a co špatně, a následně udělí radu. Klient je zde expert na svůj život, terapeut mu pomáhá nacházet nové úhly pohledu na problém, se kterým přichází. Při hledání řešení se terapie zaměřuje na zkoumání oblastí, které klient dobře zvládá a se kterými je spokojen, a způsoby tohoto zvládání se snaží přenést do oblastí, které jsou momentálně problematické. Jinými slovy, terapie se spíše než na hledání deficitů zaměřuje na hledání „zdrojů“. Klient je zde také tím, kdo rozhoduje, na čem je třeba pracovat a jakým tempem.
Chování jednotlivce je ovlivněno mnoha okolnostmi a zároveň samo ovlivňuje chování druhých lidí. Systemická terapie se snaží nahlížet na problém klienta v co nejširších souvislostech a prozkoumávat celý systém, který se kolem problému vytvořil. Často tedy pracuje nejen s klientem, který s problémem přichází jako první, ale i s ostatními lidmi, kteří jsou do tohoto systému začleněni (většinou se jedná o systém rodinný).
Řídím se etickým kodexem
Respektuji principy obsažené v etickém kodexu Evropské psychoterapeutické asociace, který je v současné době uznáván jako jeden z nejvýznamnějších světových standardů pro psychologickou a psychoterapeutickou práci.